19
KVĚ 2020
Korunka je protetický výrobek, který vytváří kolem nabroušeného zubu plášť a doplňuje ho tak do jeho přirozeného tvaru. Můstek je náhrada tvořená dvěma korunkami, které jsou spojené mezičlenem ve tvaru zubu. Nejčastější indikací pro zhotovení korunky je rozsáhlé destrukce tvrdých zubních tkání zubním kazem, kdy chybějící část zubu již nelze nahradit výplní. Druhou nejčastější indikací pro korunky jsou zuby po ošetření kořenových kanálků. Můstky zhotovujeme, pokud chceme nahradit ztracený zub a mezera je ohraničena z každé strany využitelným zubem.
Zubní korunky
Existují různé druhy zubních korunek. V prvé řadě si ve zkratce řekněme, co to zubní korunka je. Jedná se laborantem domodelovaný plášť zubu, který byl destruovaný kazem nebo jinak poškozen. Zubní korunka domodeluje zub do jeho ideálního tvaru a obnovuje tak jeho funkci a vzhled. Korunky mohou být vytvořeny z několika materiálů.
Dříve používané kovy (slitiny zlata, chrom-kobaltové slitiny) se dnes používají pouze na konstrukce, které jsou pro svůj kovový vzhled překryty keramikou. Tyto korunky nazýváme metalo-keramické (kovové jádro + plášť z keramiky). Nevýhodami tohoto typu korunek jsou jejích opáknost (nepropustnost pro světlo), tím pádem nepřirozený vzhled. Z funkčního hlediska je problematická vazba keramiky na kov, což při selhání vede k odštípnutí keramiky.
Nejrozšířenější druhem korunek jsou v dnešní době celokeramické korunky. Tyto korunky jsou tvořeny buď jedním, nebo dvěma různými druhy keramik. Podobně jako u metalokeramických korunek se na konstrukce a jádra používá odolnější druh keramiky, plášť je pak tvořen vysoce estetickou keramikou, která perfektně napodobuje přirozený vzhled zubu. Hlavní výhodou celokeramických korunek je estetika a také samotná nepřítomnost kovu, který může do okolních tkání uvolňovat kovové molekuly, jež se zde ukládají a způsobují tmavé zabarvení dásní v okolí krčků zubů.
Správně zvolený materiál korunky je pouze střípkem v cestě za perfektní korunkou. Nesmíme zapomínat na přesnou práci jak lékaře, tak zhotovitele korunky (zubního technika), tak aby byla korunka přesná a na pahýl zubu perfektně pasovala. V případě nepřesností, tedy vzniku spáry/mezery mezi korunkou a zubem v tomto prostoru vznikají kazy, které jsou jen obtížně opravitelné. Levná práce pak může být ve výsledku mnohonásobně dražší než přesně zhotovená korunka.